Autor: Fresh-up

Říj 15

2050: Klimaticky neutrální Evropa

Na konci loňského roku představila Evropská komise „Evropskou zelenou dohodu“, která představuje soubor politických iniciativ se společným cílem učinit Evropu klimaticky neutrální do roku 2050. Ursula vod der Leyen, předsedkyně Evropské komise, uvedla, že: „Evropská zelená dohoda je naší novou strategií růstu. Pomůže nám snížit emise a vytvořit nová pracovní místa.“ Komise navrhne evropský zákon o klimatu, který přinese nové právní předpisy týkající se cirkulární ekonomiky zemědělství, energeticky efektivní výstavby nebo biologické rozmanitosti. Evropská komise plánuje investovat do všech hospodářských odvětví, aby dosáhla svého ambiciózního cíle přeměnit EU na nízkouhlíkovou ekonomiku. V září 2020 EK vyhlásila výzvu pro podávání výzkumných a inovačních projektů v hodnotě 1 miliardy EUR, které reagují na klimatickou krizi a pomáhají chránit jedinečné evropské ekosystémy a biologickou rozmanitost. Další informace naleznete na adrese: https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/ip_20_1669

Photo: Guy Bowden, unsplash

Srp 08

Umění dávat zpětnou vazbu

Práce na tvorbě vzdělávací platformy je sama o sobě procesem učení. To bylo zcela zřejmé již během naší poslední videokonference 6. 8. 2020. V dobrém slova smyslu. Diskutovali jsme o příspěvku, který vytvořili kolegové z Vídně, jehož tématem bylo „Klima a ekonomika“. Feedback jsme dali také estonským kolegům k jejich příspěvku na téma „Veřejné statky a sociální péče“. Záhy vyvstala otázka, zda a proč se snažit zahrnovat různé perspektivy a pohledy odlišných ekonomických škol. Přetížili bychom běžného čtenáře různými interpretacemi jednotlivých témat? Partneři projektu ze sedmi evropských organizací vycházejí z odlišných myšlenkových proudů ekonomiky. A právě to považujeme za jednu z největších devíz projektu. Diverzita spolupráce je klíčem k nacházení porozumění. I nadále budeme pokračovat v online spolupráci a věříme, že příležitost k osobnímu setkání bude již brzy.

Srp 03

Rozdíly v odměňování žen a mužů

Ženy a muži jsou za stejnou práci odměňováni rozdílně. Toto je fakt, který přetrvává navzdory skutečnosti, že mnoho vlád i Evropská unie má snahu tyto rozdíly potlačovat. Rozdíly mezi průměrným hodinovým výdělkem mužů a žen se v dílčích zemích EU diametrálně liší. Podle údajů Evropské komise (2018) ženy vydělávají o více než 16 % méně než muži. Nejvyšší rozdíl v odměňování žen a mužů je v Německu (20,8%), České republice (21,1%) a Estonsku (25,6%). Nejnižší rozdíl v odměňování žen a mužů je v Rumunsku (3,5%), Lucembursku (5,0%) či Itálii (5,0%).

  • V čem spočívají rozdíly v odměňování?
  • Jaké jsou rozdíly dle dílčích odvětví a v jendotlivých profesích?
  • Jaký dopad mají tyto rozdíly na sociální zabezpečení žen?

Odpovědi na tyto otázky najdete třeba zde: Rozdíly v odměňování žena a mužů v Evropě: infografika

Srp 03

Ženy a nerovnosti na trhu práce

Téma rovných příležitostí na trhu práce řeší vlády nejen evropských zemí již celou řadu let, nicméně mílovými kroky se dopředu stále nepohybujeme. Nerovné postavení zažívají lidé s různými typy znevýhodnění, starší lidé, mladí absolventi, ale i třeba ženy jako samostatná skupina. Tuto skutečnost ilustrují data OSN, ze kterých vyplývá, že:

  • u žen je vyšší riziko nezaměstnanosti než u mužů
  • ženy mají průměrně nižší platy než muži na obdobných pozicích
  • ženy mají omezenější přístup k sociální ochraně a finančním službám
  • ženy jsou vystaveny vyšší míře diskriminace a mají ztížený přístup k vrcholovým pozicím
  • ženy jsou nepoměrně více zodpovědné za péči o děti či rodinné příslušníky a tato práce není zhodnocena

Více informací a odkazy na zdroje výše uvedených závěrů najdete na stránkách UN WOMEN.

Obrázky: Christina @ wocintechchat.com on Unsplash

Čvc 08

Znovu, znovu, znovu: videokonference

Realizátoři evropských projektů aktivně využívali videokonference a online spolupráci již před vypuknutím pandemie koronaviru. V době vyhlášení výjimečného stavu jsme se tak s kolegy přesunuli výhradně do online prostoru a pokračovali jsme v započaté práci. Během našeho posledního setkání jsme diskutovali možnosti spolupráce na dálku. Uvědomujeme si, že zejména práce na metodických a didaktických materiálech a výměna zkušeností vyžaduje přímá setkání. Podpora evropské sounáležti a přenosu zkušeností však nyní záleží na otevření hranic pro všechny.

Obrázek: Fabio Mangione on Unsplash/fotomontáž: SB, weltgewandt e.V.

Čvn 05

Ekonomické strategie pro zvládnutí krize: Videokonference

Namísto pětidenního workshopu v estonském Tartu zahájila skupina kolegů ze sedmi zemí EU sérii videokonferencí. Během nich diskutovali o podobě vzdělávací platformy, kterou v současné době vyvíjejí. První setkání bylo věnováno rozboru dvou článků. Jeden byl napsán španělskými partnery z organizace ITD – Innovación, Transferencia y Desarrollo na téma „Ekonomické strategie pro řešení krizí: Úsporná politika nebo více vládních investic?“ Druhý vytvořil kolega z polské WSEI Univerzity v Lublinu na téma: „Evropa: Soutěž nebo spolupráce“? Obě témata jsou velmi aktuální a reflektují současnou situaci v Evropě. Výměna názorů tak byla velmi podnětná a výstupy z ní využijeme při tvorbě dalších materiálů.

Kvě 11

Naše první setkání v Praze

Česká partnerská organizace AVITEUM pozvala kolegy z Vídně (Rakousko), Tartu (Estonsko), Dublinu (Irsko), Lublinu (Polsko), Barcelony (Španělsko) a Berlína (Německo) na první projektové setkání v Praze od 7. do 9. listopadu 2019. Společně jsme naplánovali podobu a obsah vzdělávací platformy pro sociálně-ekonomické vzdělávání dospělých. Zejména jsme se znovu intenzivně zabývali cílovou skupinou a potřebami budoucích uživatelů. Diskutovali jsme o doladění ekonomických témat, která se budou zaměřovat na: trh a stát, práce, peníze, daně, dluh, migraci a globální spravedlnost. Nyní netrpělivě očekáváme první texty partnerských organizací, o kterých budeme diskutovat na příštím setkání.