Rubrika: Inspirace

COVID-19 je celosvětovou pandemií, která silně zasahuje i malé země jako je např. Estonsko. V Estonsku byl během první vlny koronaviru nejméně zasažen sektor informačních technologií a komunikací, zatímco poskytovatelé ubytování, stravovacích služeb a cestovní kanceláře se ocitly v nejobtížnější situaci. Během nadcházející zimy vstupuje Estonsko do druhé vlny ve velmi oslabeném postavení. Zranitelnější odvětví jsou odpovědná za 14 procent přidané hodnoty a zaměstnávají každého pátého pracovníka v Estonsku.

Další informace: https://news.err.ee/1159305/foresight-center-estonian-economy-vulnerable-in-covid-19-second-wave

V důsledku pandemie koronaviru je státní rozpočet České republiky v rekordním schodku. Důvodem je snížení příjmů a růst výdajů spojených s řešením důsledků koronavirové krize. V důsledku pandemie došlo k propadu ekonomiky a poklesu zaměstnanosti. Daň z příjmů právnických osob poklesla meziročně o 19,3 miliardy Kč také v důsledku prominutí záloh na daních. Na straně druhé stát navyšuje sociální dávky a rodičovský příspěvek. Dávky v nezaměstnanosti vzrostly o 1,8 miliardy podle Ministerstva financí ČR. Důsledky této situace pocítíme pak především v roce následujícím.

Více informací najdete ZDE

Photo: Jason Leung, unsplash.com

V důsledku pandemie koronaviru česká vláda umožnila tzv. volby drive-in, tj. hlasování z auta. Krajské a senátní volby tak začaly s předstihem na konci září a možnost hlasovat z auta získali lidé, kteří jsou v karanténě. Speciální režim voleb byl nabídnut také domovům seniorům a dalším zařízením, která byla kvůli koronaviru uzavřena. Oficiální volby proběhnou v České republice 2. a 3. října.

Více informací najdete ZDE

Photo: Micheile Henderson, unsplash.com

Ženy a muži jsou za stejnou práci odměňováni rozdílně. Toto je fakt, který přetrvává navzdory skutečnosti, že mnoho vlád i Evropská unie má snahu tyto rozdíly potlačovat. Rozdíly mezi průměrným hodinovým výdělkem mužů a žen se v dílčích zemích EU diametrálně liší. Podle údajů Evropské komise (2018) ženy vydělávají o více než 16 % méně než muži. Nejvyšší rozdíl v odměňování žen a mužů je v Německu (20,8%), České republice (21,1%) a Estonsku (25,6%). Nejnižší rozdíl v odměňování žen a mužů je v Rumunsku (3,5%), Lucembursku (5,0%) či Itálii (5,0%).

• V čem spočívají rozdíly v odměňování?

• Jaké jsou rozdíly dle dílčích odvětví a v jendotlivých profesích?

• Jaký dopad mají tyto rozdíly na sociální zabezpečení žen?

Odpovědi na tyto otázky najdete třeba zde: Rozdíly v odměňování žena a mužů v Evropě: infografika

Téma rovných příležitostí na trhu práce řeší vlády nejen evropských zemí již celou řadu let, nicméně mílovými kroky se dopředu stále nepohybujeme. Nerovné postavení zažívají lidé s různými typy znevýhodnění, starší lidé, mladí absolventi, ale i třeba ženy jako samostatná skupina. Tuto skutečnost ilustrují data OSN, ze kterých vyplývá, že:

• u žen je vyšší riziko nezaměstnanosti než u mužů

• ženy mají průměrně nižší platy než muži na obdobných pozicích

• ženy mají omezenější přístup k sociální ochraně a finančním službám

• ženy jsou vystaveny vyšší míře diskriminace a mají ztížený přístup k vrcholovým pozicím

• ženy jsou nepoměrně více zodpovědné za péči o děti či rodinné příslušníky a tato práce není zhodnocena

Více informací a odkazy na zdroje výše uvedených závěrů najdete na stránkách UN WOMEN.

Obrázky: Christina @ wocintechchat.com on Unsplash