Stopa COVID-19 v malých zemích

COVID-19 je celosvětovou pandemií, která silně zasahuje i malé země jako je např. Estonsko. V Estonsku byl během první vlny koronaviru nejméně zasažen sektor informačních technologií a komunikací, zatímco poskytovatelé ubytování, stravovacích služeb a cestovní kanceláře se ocitly v nejobtížnější situaci. Během nadcházející zimy vstupuje Estonsko do druhé vlny ve velmi oslabeném postavení. Zranitelnější odvětví jsou odpovědná za 14 procent přidané hodnoty a zaměstnávají každého pátého pracovníka v Estonsku.

Další informace: https://news.err.ee/1159305/foresight-center-estonian-economy-vulnerable-in-covid-19-second-wave

Peníze, příroda, sociální péče: Workshop

„To bylo mnohem lepší, než jsem čekal.“
„Způsob poskytování zpětné vazby byl vemi podnětný.“
„Spolupráce, o tom jsou projekty EU.“
Toto jsou tři zpětné vazby na 5denní webinář v rámci projektu „Fresh-up Economics“. Během celého týdne jsme společně s partnery ze sedmi evropských zemí diskutovali o příspěvcích, které již brzy zveřejníme na vzdělávací platformě. Naší snahou je zpřístupnit ekonomická témata běžnému čtenáři – ať už se jedná o moderní měnovou teorii, klima a ekonomiku, zadlužení, ekonomické strategie pro zvládání krizí či veřejné statky a systém sociální péče. Během webináře seznámila celý tým naše kolegyně z Irska s používáním interaktivních online nástrojů. Nástroje jako Mentimeter, SpeakEasy, Jamboard či Padlet jsme aktivně využili během testování didaktických částí naších příspěvků. Online workshopy nemohou nahradit setkání tváří v tvář, přesto i takový zážitek byl “mnohem lepší, než jsme čekali!”

Ekonomické zmocnění žen

Ženy jsou na trhu práce často znevýhodněny. Obvykle vydělávají méně na srovnatelných pozicích. Ženy jsou na řídících pozicích stěží zastoupeny. Jsou vnímány jako „riziková skupina“, jsou-li v postavení rodičů samoživitelů. A často jim chybí sebevědomí naplnit své kariérní vize. Zakladatelka české expertní organizace AVITEUM, která se zabývá podporou projektů se sociálním dopadem, se těmito otázkami zabývala ve svém příspěvku. Ten se zaměřoval na možnosti a nástroje podpory ekonomického postavení žen včetně podnikavosti. Zpětná vazba od dalších partnerů projektu #freshupeconomics byla velmi inspirativní a znovu otevřela otázku multiperspektivního přístupu a jeho důležitosti při prezentaci jakéhokoliv tématu. Finální příspěvek si jíž brzy přečtete na vzdělávací platformě. 🙂

Český státní rozpočet je v rekordním deficitu 250 miliard

V důsledku pandemie koronaviru je státní rozpočet České republiky v rekordním schodku. Důvodem je snížení příjmů a růst výdajů spojených s řešením důsledků koronavirové krize. V důsledku pandemie došlo k propadu ekonomiky a poklesu zaměstnanosti. Daň z příjmů právnických osob poklesla meziročně o 19,3 miliardy Kč také v důsledku prominutí záloh na daních. Na straně druhé stát navyšuje sociální dávky a rodičovský příspěvek. Dávky v nezaměstnanosti vzrostly o 1,8 miliardy podle Ministerstva financí ČR. Důsledky této situace pocítíme pak především v roce následujícím.

Více informací najdete ZDE

Photo: Jason Leung, unsplash.com

Drive-in: krajské a senátní volby 2020

V důsledku pandemie koronaviru česká vláda umožnila tzv. volby drive-in, tj. hlasování z auta. Krajské a senátní volby tak začaly s předstihem na konci září a možnost hlasovat z auta získali lidé, kteří jsou v karanténě. Speciální režim voleb byl nabídnut také domovům seniorům a dalším zařízením, která byla kvůli koronaviru uzavřena. Oficiální volby proběhnou v České republice 2. a 3. října.

Více informací najdete ZDE

Photo: Micheile Henderson, unsplash.com

2050: Klimaticky neutrální Evropa

Na konci loňského roku představila Evropská komise „Evropskou zelenou dohodu“, která představuje soubor politických iniciativ se společným cílem učinit Evropu klimaticky neutrální do roku 2050. Ursula vod der Leyen, předsedkyně Evropské komise, uvedla, že: „Evropská zelená dohoda je naší novou strategií růstu. Pomůže nám snížit emise a vytvořit nová pracovní místa.“ Komise navrhne evropský zákon o klimatu, který přinese nové právní předpisy týkající se cirkulární ekonomiky zemědělství, energeticky efektivní výstavby nebo biologické rozmanitosti. Evropská komise plánuje investovat do všech hospodářských odvětví, aby dosáhla svého ambiciózního cíle přeměnit EU na nízkouhlíkovou ekonomiku. V září 2020 EK vyhlásila výzvu pro podávání výzkumných a inovačních projektů v hodnotě 1 miliardy EUR, které reagují na klimatickou krizi a pomáhají chránit jedinečné evropské ekosystémy a biologickou rozmanitost. Další informace naleznete na adrese: https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/ip_20_1669

Photo: Guy Bowden, unsplash

Umění dávat zpětnou vazbu

Práce na tvorbě vzdělávací platformy je sama o sobě procesem učení. To bylo zcela zřejmé již během naší poslední videokonference 6. 8. 2020. V dobrém slova smyslu. Diskutovali jsme o příspěvku, který vytvořili kolegové z Vídně, jehož tématem bylo „Klima a ekonomika“. Feedback jsme dali také estonským kolegům k jejich příspěvku na téma „Veřejné statky a sociální péče“. Záhy vyvstala otázka, zda a proč se snažit zahrnovat různé perspektivy a pohledy odlišných ekonomických škol. Přetížili bychom běžného čtenáře různými interpretacemi jednotlivých témat? Partneři projektu ze sedmi evropských organizací vycházejí z odlišných myšlenkových proudů ekonomiky. A právě to považujeme za jednu z největších devíz projektu. Diverzita spolupráce je klíčem k nacházení porozumění. I nadále budeme pokračovat v online spolupráci a věříme, že příležitost k osobnímu setkání bude již brzy.

Rozdíly v odměňování žen a mužů

Ženy a muži jsou za stejnou práci odměňováni rozdílně. Toto je fakt, který přetrvává navzdory skutečnosti, že mnoho vlád i Evropská unie má snahu tyto rozdíly potlačovat. Rozdíly mezi průměrným hodinovým výdělkem mužů a žen se v dílčích zemích EU diametrálně liší. Podle údajů Evropské komise (2018) ženy vydělávají o více než 16 % méně než muži. Nejvyšší rozdíl v odměňování žen a mužů je v Německu (20,8%), České republice (21,1%) a Estonsku (25,6%). Nejnižší rozdíl v odměňování žen a mužů je v Rumunsku (3,5%), Lucembursku (5,0%) či Itálii (5,0%).

  • V čem spočívají rozdíly v odměňování?
  • Jaké jsou rozdíly dle dílčích odvětví a v jendotlivých profesích?
  • Jaký dopad mají tyto rozdíly na sociální zabezpečení žen?

Odpovědi na tyto otázky najdete třeba zde: Rozdíly v odměňování žena a mužů v Evropě: infografika

Ženy a nerovnosti na trhu práce

Téma rovných příležitostí na trhu práce řeší vlády nejen evropských zemí již celou řadu let, nicméně mílovými kroky se dopředu stále nepohybujeme. Nerovné postavení zažívají lidé s různými typy znevýhodnění, starší lidé, mladí absolventi, ale i třeba ženy jako samostatná skupina. Tuto skutečnost ilustrují data OSN, ze kterých vyplývá, že:

  • u žen je vyšší riziko nezaměstnanosti než u mužů
  • ženy mají průměrně nižší platy než muži na obdobných pozicích
  • ženy mají omezenější přístup k sociální ochraně a finančním službám
  • ženy jsou vystaveny vyšší míře diskriminace a mají ztížený přístup k vrcholovým pozicím
  • ženy jsou nepoměrně více zodpovědné za péči o děti či rodinné příslušníky a tato práce není zhodnocena

Více informací a odkazy na zdroje výše uvedených závěrů najdete na stránkách UN WOMEN.

Obrázky: Christina @ wocintechchat.com on Unsplash

Znovu, znovu, znovu: videokonference

Realizátoři evropských projektů aktivně využívali videokonference a online spolupráci již před vypuknutím pandemie koronaviru. V době vyhlášení výjimečného stavu jsme se tak s kolegy přesunuli výhradně do online prostoru a pokračovali jsme v započaté práci. Během našeho posledního setkání jsme diskutovali možnosti spolupráce na dálku. Uvědomujeme si, že zejména práce na metodických a didaktických materiálech a výměna zkušeností vyžaduje přímá setkání. Podpora evropské sounáležti a přenosu zkušeností však nyní záleží na otevření hranic pro všechny.

Obrázek: Fabio Mangione on Unsplash/fotomontáž: SB, weltgewandt e.V.